Obec Vochov
oficiální stránky obce

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvodní stránka > Obec a okolí > Výlety na kolech v okolí

Výlety na kolech v okolí

Cyklostezka Plzeň - Železná

Trasa 37 vede z Plzně, Štruncových sadů v okrese Plzeň město do Železné CZ/D, okres Domažlice v délce 102 km.

cyklostezka Vochov

Okres Plzeň město - Plzeň, Štruncovy sady CT 3, 31, 35, Plzeň, Roudná 1 (1) CT 35 Křimice východ 5 (6) CT 2151 Křimice 2 (8) CT 2151 Vochov 3 (11) CT 2259 Kozolupy 2 (13) Bdeněves 3 (16) Plešnice 4 (20) Nová Jezná 2 (22) Pňovany 3 (25) Nový Dvůr 3 (28) Pňovany žst. 1 (29) Pod Vechtrem rozc. 2 (31) okres Tachov - Vranov východ 2 (33) CT 2204 Vranov 2 (35) CT 2204 Stříbro, Červená lávka 3 (38) Svinná západ 2 (40) 2204 Svinná 1 (41) CT 2204 Sytno 2 (43) Lhota u Stříbra 1 (44) Žďár rozc. 3 (47) CT 2210 Žďár 1 (48) Klášter Kladruby 1 (49) CT 306 Kladruby 1 (50) CT 2223, 306 Kladruby rozc. 1 (51) CT 306 Brod u Stříbra 5 (56) CT 2211 Pod Šibeničním vrchem 4 (60) CT 2211 Prostiboř rozc. 1 (61) CT 2211 Staré Sedlo 2 (63) CT 2238 Staré Sedlo rozc. 1 (64) Racov 3 (67) Strachovice 3 (70) Bernartice 2 (72) Borek 2 (74) CT 2240 Sycherák rybník Chobot 2 (76) Dubec 3 (79) CT 2235 Pavlíkov 1 (80) okres Domažlice - Bělá nad Radbuzou 3 (83) U Bystřice 2 (85) Nový Dvůr 5 (90) Karlova Huť 3 (93) Pod mufloním vrchem rozc. 2 (95) Waldorf 1 (96) CT 2230 Železná Huť 2 (98) CT 36 Železná 3 (101) CT 2230, 36 Železná rozc. 1 (102) CT 36 Železná CZ/D.

Podrobnější popis cyklostezky

Výškový profil cyklostezky

výškový profil cyklostezky ve Vochov

Délka trasy

102km

Stoupání v úsecích

24.33 km (44 %)

Klesání v úsecích

22.28 km (40 %)

Maximální výška

458 m n.m. ("v úseku (441) -> (1725)")

Minimální výška

302 m n.m. ("(539)")

Převýšení

156 m

Celkem vystoupeno metrů

642 m (sklon 2.6 %)

Celkem sestoupeno metrů

639 m (sklon 2.9 %)

Maximální sklon do kopce

11.4 % (0.1 km v úseku (1699) -> Luhov)

Maximální sklon z kopce

10.4 % (0.1 km v úseku (1671) -> Čerňovický most)

Hrad Buben

Hrad Buben nedaleko Vochova

Hrad Buben leží 5 km západně od Vochova na ostrohu nad soutokem Plešnického potoka a Mže. Byl založen před rokem 1379 a zpustl v polovině 16. století. Hrad je přístupný po turistické cestě od Bdeněvse proti proudu Mže nebo pohodlnější cestou od Plešnic. Původně se do hradu vstupovalo branou přes dosud dochovaný příkop vylámaný ve skále, dnes se od řeky ocitneme přímo v parkánu, kde je v obvodovém zdivu dochován zbytek obdélné bašty. Třetí branou vstupujeme na hlavní nádvoří. V jeho západní části stojí zbytky zdiva paláce, který měl v 1. patře roubenou komoru. Vedla k němu od brány pavlač, po níž zůstaly v severní vysoké zdi otvory. Vyvýšený prostor nad branou byl místem dalšího, dnes ale nedochovaného objektu.

Přehrada Hracholusky

Přehrada Hracholusky

V roce 1964 bylo údolí řeky Mže od obce Vranov až po Hracholusky zatopeno přehradní nádrží Hracholusky, kdy mj. zcela zanikla obec Dolany. Přehrada s 26 metrů vysokou sypanou hrází se stala rekreačním zázemím především pro obyvatele Plzně. Je kolem ní, hlavně na pravém břehu, rozložena celá řada kempů, z nichž největším je Transkemp a dále např. kemp Radost - Oáza. Na nádrži je provozována lodní doprava a vodní sporty.

Plzeň - sever obecně

Severní Plzeňsko je krajem velmi rozmanitým, který skýtá mnoho možností pro návštěvníky různých povah a různých zájmů. Od Plzně se z širokého údolí řeky Mže, které je zemědělsky kultivované a hustě osídlené, postupně krajina zvedá směrem k severozápadu. Přibývá lesů a luk a ubývá stálých obyvatel. Na východě region ohraničuje údolí Berounky, hojně navštěvované vodáky, a na západě údolí Úterského potoka, vhodné pro pěší turistiku. Severní hranice naopak není nijak výrazná, na severozápadě vstoupíme do kraje stolových hor a ve východní části plynule přejedeme na Žatecko.

Historie

Rozmanitá a do jisté míry odlišná byla také minulost jednotlivých částí severního Plzeňska. Již od středověku se zde střetávali nebo potkávali různé osobnosti, společnosti i národy. Postupem staletí se odlišilo průmyslové okolí Plzně od zemědělského severu a lišil se také východ osídlený českým obyvatelstvem od západu, kde žilo etnikum německé. Severní Plzeňsko je ale hlavně krajem barokním, a tak našimi průvodci budou architekti 18. století, mezi kterými vynikají J. B. Santini a T. Haffenecker. Ti v krajině zanechali nesmazatelnou stopu v podobě klášterů, kostelů i zámečků. Je s nimi spojováno především Plasko s cisterciáckým klášterem, založeným v roce 1145 a ovlivňujícím dějiny zdejšího kraje až do konce 18. století. Cisterciáci se ale střetávali s Gryspeky na Kaceřově, který je zase vynikající památkou české renesance. V 19. století pak Plasko patřilo Metternichům a s výrobky jimi založené železné huti se v krajině také potkáváme dosud.

2.polovina 19.století

V této době se správní sídlo přesunulo do Kralovic, které jsou největším městem severního Plzeňska. Dnešní Kralovicko skýtá řadu turistických možností, od návštěvy hradu Krašov, prohlídku muzeí v Kožlanech nebo Mariánské Týnici až po výlety do přírody např. k Odlezelskému jezeru nebo do parku Rohatiny.

Vedle Plas se centrem barokního umění stal v 18. století také Manětín nazývaný perlou západočeského baroka. Manětínsko a Nečtinsko jsou krajem zemědělským s velkou hustotou lesů, krajem protkanými tzv. stolovými horami a Špičáky, ale také místem s honosnými panskými sídly v Manětíně, Rabštejně nebo Hradu Nečtinech a neuvěřitelným množstvím barokních kamenných soch.

Okolí Plzně výrazně ovlivňovala přítomnost tohoto velkého, dnes krajského, města a nedovolila vzniknout jinému většímu sídelnímu celku. 19. a 20. století přineslo výrazný průmyslový rozvoj řady lokalit, kde byl objeven kaolin a pak celého Nýřanska, které se stalo až do konce 20.století významnou enklávou hornictví. Dodnes je tato část severního Plzeňska hustě osídlenou a bohatší oblastí než regiony na sever od Plzně.

2.polovina 20.století

Severozápadně od Plzně existovala v minulosti celá řada malých panství, jejichž centry byly menší či větší zámečky. Jejich rozkvět zabrzdila ale 2. polovina 20. století, kdy odtud také odešla většina obyvatel. Cílem výletů a víkendových pobytů se po roce 1964 stala Hracholuská přehrada, zatímco k některým obnoveným památkám, jako např. zámku v Luhově, si teprve hledáme cestu.

Největším protikladem průmyslové Plzni je snad horní tok Úterského potoka s městečkem Úterý dodnes jakoby zapomenutým v údolí mezi lesy.

Putovat severním Plzeňskem můžeme autem, na kole s využitím několika cyklotras nebo pěšky a dokonce také po Berounce na lodi. Můžeme si tedy vybrat a vyrazit za poznáváním této zajímavé oblasti.

Nýřansko

K severnímu Plzeňsku patří jako zcela specifická enkláva Nýřansko, spjaté od 2. poloviny 19. století s dolováním černého uhlí. Vydáme se sem z Plzně přes Vejprnice s kostelem sv. Vojtěcha do nynější podoby přestavěného barokně podle projektu F. M. Kaňky. Rovinatou krajinu Nýřanska člení odvalové haldy hlušiny po dolování obklopené průmyslovou architekturou z konce 19. století i stavbami socialistického realismu 20. století. I mezi nimi můžeme najít zajímavé památky. Kostel sv. Prokopa v Nýřanech a sv. Josefa v Úhercích patří historizujícím slohům, zatímco kostel sv. Martina na mírném návrší v Horních Sekyřanech je původně gotický a přestavěný barokně. Zaujme nás na něm především gotický portál. Od něj se můžeme ještě vydat do Heřmanovy Hutě, typické průmyslové lokality a do Plzně se vrátit přes Vlkýš a Rochlov, obce s prozatím nepřístupnými zámky.

 

Menu

Kalendář akcí

Webové stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.obec-vochov.cz

Registrujte se zde

MAS RADBUZA

MAS RADBUZA - dotazník k vyplnění

dotazn&#237_k ve&#345_ejnost.doc
MAS1.gif

Malovaná mapa Severního plzeňska

Pro zobrazení klikněte

Anketa Mikroregion touškovsko

Anketa Mikroregion touškovsko

Ukládání odpadu

Dvůr obce Vochov - Otevřeno:

Středa  15:00 -  17:00 hod.
Sobota 10:00 - 12:00 hod.
Neděle 14:00 - 16:00 hod.

24. 3. Gabriel

Zítra: Marián

Mapový portál

http://www.geosense.cz/geoportal/vochov

Pilsen Patriots

logo_pp[1].jpg

Diskusní fórum

příspěvků: 174
TOPlist